Jdi na obsah Jdi na menu
 


11. 11. 2026

ČECHY

meta_ai_900955049_2065388207476415_6680999126919137397_n_20261111_125841.jpg

Čechy (latinsky Bohemia, německy Böhmen) jsou nejzápadnější a největší historická země České republiky. V užším, geografickém smyslu jde o území v povodí Labe, v širším historickém smyslu se pod pojmem Čechy často myslí celé české země, tedy i Morava a české Slezsko.

Rozloha Čech je 52 065 km² a dnes v nich žije asi 6,9 milionu z 10,9 milionu obyvatel Česka.  

 

PŮVOD JMÉNA

Jméno Bohemia pochází od keltského kmene Bójů, kteří na tomto území žili před příchodem Germánů a Slovanů. České jméno Čechy je podle pověsti odvozeno od praotce Čecha, který sem měl Slovany přivést v 6. století. Právě v 6. století se Slované v Čechách trvale usazují a vytvářejí první kmenová společenství.

 

G E O G R A F I E

ČESKÁ KOTLINA

Čechy tvoří přirozenou kotlinu, kterou ze tří stran obklopují pohraniční pohoří. Právě ta po staletí určovala hranice země, její obranyschopnost i obchodní cesty. Jak shrnuje popis geografie Česka: Čechy na západě tvoří pánev odvodňovaná Labem a Vltavou, obklopená převážně nízkými horami.  

 

HRANICE A POHOŘÍ:

• Západ:

Šumava a Český les, hranice s Bavorskem v Německu

• Severozápad a sever:

Krušné hory, hranice se Saskem v Německu

• Sever a severovýchod:

Lužické hory, Jizerské hory a Krkonoše, hranice s Polskem

• Jih:

Novohradské hory a Šumava, hranice s Rakouskem

• Východ:

Českomoravská vrchovina, přirozený předěl mezi Čechami a Moravou, zhruba na rozvodí Labe a Dunaje 

Hranice Čech tak byly většinou vymezeny horskými pásmy, jako je Šumava, Krušné hory a Krkonoše.  

 

VODSTVO A KRAJINA:

Srdcem Čech je Polabská nížina, nejúrodnější a nejhustěji osídlená část země. Hlavní řekou je Labe, do kterého se v Praze vlévá Vltava, nejdelší česká řeka s délkou 433 km na území Česka. Další významné řeky jsou Ohře, Berounka, Sázava, Jizera a Lužnice.  

Nejvyšším bodem Čech i celého Česka je Sněžka (1 603 m n. m.) v Krkonoších. Naopak nejnižší bod, Hřensko na Labi (115 m n. m.), je zároveň nejnižším bodem republiky.  

 

Krajina je mimořádně pestrá:

• Nížiny:

Polabí, dolní Poohří

• Pahorkatiny:

Středočeská pahorkatina, Česká tabule

• Rybniční krajina:

Třeboňsko v jižních Čechách, s hustou sítí rybníků ze 16. století

• Pískovcová skalní města:

Český ráj, Kokořínsko, Broumovsko, Adršpašsko-teplické skály

• Hory:

Krkonoše, Šumava, Krušné hory, Jizerské hory, Orlické hory, Český les 

 

PODNEBÍ:

Čechy leží v mírném podnebném pásu s přechodem mezi oceánským a kontinentálním klimatem. Zimy jsou mírnější na západě, chladnější a s více sněhem na horách, léta teplá, s nejvíce srážkami v pohraničních horách. Průměrná roční teplota v nížinách je kolem 8-10 °C, na horách jen 2-4 °C.

 

NEJVĚTŠÍ MĚSTA:

Praha (hlavní město Česka i historické centrum Čech), Plzeň, Liberec, České Budějovice, Hradec Králové, Pardubice, Ústí nad Labem, Karlovy Vary, Kladno, Most, Opava se historicky počítá už do Slezska.

 

OBYVATELSTVO A SPRÁVA DNES:

Dnes Čechy nejsou samostatnou administrativní jednotkou, jsou rozděleny do krajů: Praha, Středočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Jihočeský a většina Kraje Vysočina. Celá Česká republika má podle odhadu z roku 2024 asi 10 900 555 obyvatel.  

 

H I S T O R I E

PRAVĚK A RANÝ STŘEDOVĚK

Území Čech bylo osídleno už v pravěku - od paleolitu přes keltské oppidum Závist až po germánské Markomany. Slované sem přišli v 6. století.

V 9. století se Čechy staly součástí Velkomoravské říše. Po jejím pádu se osamostatnily pod vládou rodu Přemyslovců. Prvním historicky doloženým knížetem byl Bořivoj I., jeho vnuk svatý Václav se stal patronem české země. Křesťanství sem přišlo z Velké Moravy i z Bavorska.

Český stát vznikl na konci 9. století, když ho sjednotila přemyslovská dynastie. Historický přehled Ministerstva zahraničních věcí ČR dělí české dějiny na období Velkomoravské říše (9. století), přemyslovské dynastie (9. století - 1306), lucemburské dynastie (1310-1437), husitské revoluce (1419-1436), jagellonské dynastie (1471-1526) a habsburské dynastie (1526-1918).  

 

VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK: ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ

V roce 1212 získal Přemysl Otakar I. Zlatou bulou sicilskou dědičný královský titul. Čechy se staly královstvím a jedním z nejvýznamnějších kurfiřtství Svaté říše římské. Bulou se formálně potvrdilo, že Čechy jsou královstvím a jejich knížata dědičnými králi.  

Zlatý věk přišel za Karla IV. (1346-1378) z rodu Lucemburků. Praha se stala císařským sídelním městem, byla založena Karlova univerzita (1348, první univerzita ve střední Evropě), postaven Karlův most a Karlštejn, a Čechy byly centrem říše. Období 1346-1378 je označováno za vrchol prestiže a moci Českého království za vlády Karla IV.  

Za Karla IV. dosáhlo České království vrcholu a Praha se stala císařským hlavním městem a centrem latinské vzdělanosti.

 

HUSITSTVÍ A STAVOVSKÉ OBDOBÍ

Po upálení Jana Husa v Kostnici roku 1415 vypukly husitské války. Jan Hus, teolog a rektor Karlovy univerzity, kázal proti korupci v církvi a prosazoval reformu církve.  

Pod vedením Jana Žižky a Prokopa Holého husité ubránili zemi proti pěti křížovým výpravám. Husitské hnutí spojilo Slovany s reformací a oživilo český nacionalismus. Husitská revoluce je datována do let 1419-1436.

V 16. století se na český trůn dostali Habsburkové. Roku 1618 začala defenestrací pražských místodržících česká stavovská vzpoura, která vyústila v bitvu na Bílé hoře roku 1620. Porážka českých stavů znamenala nástup rekatolizace, germanizace šlechty a třicetiletou válku, která zemi těžce zpustošila. Počet obyvatel Čech tehdy klesl až o třetinu.

 

NÁRODNÍ OBROZENÍ A 19. STOLETÍ

V 19. století proběhlo české národní obrození. Čeština, která byla vytlačena němčinou, se vrátila do škol, literatury i divadla. Vzniklo Národní divadlo (1881), rozvíjel se průmysl, železnice a Praha se stala moderní metropolí. Čechy byly nejprůmyslovější částí Rakouska-Uherska - rozvíjelo se sklářství, textilní průmysl, strojírenství v Plzni (Škodovy závody) i těžba uhlí v severních Čechách.

 

20. STOLETÍ

V roce 1918 vzniklo po rozpadu Rakouska-Uherska Československo, jehož jádrem byly Čechy. Založení moderního českého národa a nezávislého státu se datuje od roku 1918.  

Mnichovská dohoda 1938 a okupace 1939-1945 zemi rozdělily. Po druhé světové válce došlo k odsunu většiny německého obyvatelstva z pohraničí, což zásadně změnilo složení obyvatelstva Čech - po staletí dvojjazyčné pohraničí se stalo převážně českým.

V letech 1948-1989 byly Čechy součástí komunistického Československa. Po sametové revoluci 1989 a rozdělení Československa 1993 se staly součástí samostatné České republiky.

 

KULTURA A SPOLEČNOST

Čechy daly světu řadu významných osobností: Karla IV., Jana Husa, Jana Amose Komenského, Bedřicha Smetanu, Antonína Dvořáka, Karla Čapka, Franze Kafku, Václava Havla nebo Milana Kunderu.

 

Typické pro Čechy jsou:

• Pivovarnictví: Plzeň dala jméno pivu typu pilsner, další slavné pivovary jsou v Českých Budějovicích (Budvar), Žatci a Praze. Žatecký chmel je světově proslulý. • Lázeňství: Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně patří k nejslavnějším lázním Evropy. Karlovy Vary jsou známé i mezinárodním filmovým festivalem. • Hrady a zámky: Karlštejn, Křivoklát, Český Krumlov (památka UNESCO), Hluboká nad Vltavou, Konopiště, Loket, Bezděz. • Lidová kultura: Jihočeská selská architektura (Holašovice - UNESCO), chodské tradice, české pohádky, loutkářství. • Hudba a divadlo: Smetanova Má vlast, Dvořákova Novosvětská symfonie, Národní divadlo v Praze. 

 

EKONOMIKA

Čechy jsou ekonomicky nejsilnější částí Česka. Praha a Středočeský kraj vytvářejí největší podíl HDP, Plzeňsko je centrem strojírenství, severní Čechy energetiky a chemického průmyslu, jižní Čechy zemědělství, rybářství a turismu, Krkonoše a Šumava turismu.

 

ČECHY DNES

Zůstávají silnou historickou, kulturní a geografickou identitou. Když se řekne „jet do Čech", myslí se tím pro Moravany často celá západní část republiky, pro Čechy samotné jejich domov: země kolem Labe a Vltavy, mezi Šumavou a Krkonošemi, s Prahou uprostřed.

 

ZDROJE INFORMACÍ

Knižní zdroje:

• ČORNEJ, Petr a kol. Dějiny českých zemí. Praha: Academia • PÁNEK, Jaroslav - TŮMA, Oldřich a kol. Dějiny českých zemí. Praha: Karolinum, 2008 • SEMOTANOVÁ, Eva. Historická geografie českých zemí. Praha: Historický ústav AV ČR, 2002 • KUKLÍK, Jan. Dějiny českého státu. Praha 

Online a institucionální zdroje:

• Ministerstvo zahraničních věcí ČR - Stručné dějiny České republiky: přehled období Velké Moravy, Přemyslovců, Lucemburků, husitství, Jagellonců a Habsburků • Český statistický úřad (ČSÚ) - údaje o počtu obyvatel a administrativním členění ČR • Wikipedie - hesla Bohemia a Czech Republic: rozloha Čech 52 065 km², Čechy jako pánev odvodňovaná Labem a Vltavou, Sněžka 1 603 m • UNESCO - seznam památek: Praha, Český Krumlov, Holašovice, Žatec a krajina žateckého chmele.

 

© 2026  VČMS