Jdi na obsah Jdi na menu
 


11. 11. 2026

HISTORIE SAMOSPRÁVY ČECH, MORAVY A SLEZSKA V RÁMCI ČESKOSLOVENSKA AŽ DO DNES

prvni_ceskoslovenska_republika_do_1928.jpg

ZEMĚ PŘED VZNIKEM ČESKOSLOVENSKA

Čechy, Morava a Slezsko nevstoupily do roku 1918 jako beztvaré území. Byly to historické země Koruny české s vlastními sněmy, vlastními zemskými úřady, vlastními zemskými zákony a dlouhou tradicí samosprávy. Moravský zemský sněm i Slezský zemský sněm zasedaly od roku 1861 a český zemský sněm měl ještě starší tradici. Tyto sněmy rozhodovaly o zemských záležitostech, o školství, o kultuře, o zemských silnicích, o zdravotnictví i o zemských financích. Země tedy nebyly jen zeměpisnými pojmy, ale skutečnými samosprávnými celky. Právě z této tradice vycházelo i pozdější přesvědčení mnoha obyvatel Moravy a Slezska, že mají právo na vlastní správu svých věcí.

 

ROK 1918 A PRVNÍ OSLABENÍ ZEMSKÉ SAMOSPRÁVY

Po vzniku Československé republiky 28. října 1918 převzal nový stát na území dnešního Česka dosavadní zemské členění na tři země, tedy zemi Českou, zemi Moravskou a zemi Slezskou. Zásadní změna však nastala velmi brzy. Zemské sněmy byly odstraněny a zemím zůstala jen velmi omezená samospráva. Definitivní ústava Československé republiky přijatá 29. února 1920 se postavila proti stávajícímu zemskému zřízení, zákonodárnou moc svěřila dvoukomorovému Národnímu shromáždění a potvrdila neexistenci zemských sněmů. V čele zemí tehdy stály už jen správní orgány, v Čechách zemský správní výbor, na Moravě zemský výbor a ve Slezsku zemská správní komise. Země tedy formálně existovaly dál, ale ztratily svůj zákonodárný sbor, a tím i podstatnou část své dřívější samosprávy. Ústava navíc počítala s tím, že zemské zřízení bude nahrazeno župním zřízením, které mělo země zcela rozbít na menší župy.  

 

LETA 1928 AŽ 1938: ZEMĚ MORAVSKOSLEZSKÁ

K župnímu rozdělení nakonec nedošlo. Zákonem č. 125/1927 Sb. o organisaci politické správy, který nabyl účinnosti 1. prosince 1928, bylo zemské zřízení upraveno a země Moravská a země Slezská byly spojeny do jednoho správního celku, země Moravskoslezské. Země Moravskoslezská vznikla spojením dosavadní země Moravské a země Slezské v roce 1928 a existovala do roku 1948. Vedle ní existovala země Česká, země Slovenská a země Podkarpatoruská. Nejvyšším orgánem zemské samosprávy v zemi Moravskoslezské bylo šedesátičlenné zemské zastupitelstvo. Nešlo tedy o návrat k plné zemské autonomii z dob monarchie, ale o omezenou samosprávu v rámci unitárního státu. Přesto měla Morava a Slezsko svůj společný zemský celek, své zemské sídlo v Brně a svou zemskou správu, která respektovala historickou hranici mezi Čechami a Moravou a Slezskem. V rámci Slezska navíc po osvobození v roce 1945 vznikla Slezská expozitura země Moravskoslezské, jako reakce na požadavek obnovení samosprávy země Slezské.  

 

MNICHOV, DRUHÁ REPUBLIKA A PROTEKTORÁT

Tento stav přerušila mnichovská dohoda v roce 1938, rozbití Československa a vznik Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939. Za nacistické okupace byla demokratická samospráva fakticky zlikvidována. Zemské orgány byly podřízeny okupační moci, politické strany byly zakázány a zemské zastupitelstvo nemohlo svobodně působit. Morava byla začleněna do protektorátu a její samospráva byla jen formální. Pro obyvatele Čech, Moravy a Slezska to byla doba nesvobody, ve které se o samosprávě nedalo mluvit jinak než jako o vzpomínce na lepší časy.

 

LETA 1945 AŽ 1948: KRÁTKÝ NÁVRAT ZEMSKÉHO ZŘÍZENÍ

Po osvobození v roce 1945 bylo zemské zřízení obnoveno. Československo se opět členilo na zemi Českou a zemi Moravskoslezskou, na Slovensku tehdy platilo jiné uspořádání a Podkarpatská Rus už byla součástí Sovětského svazu. Zemské zřízení po roce 1945 platilo v upravené podobě až do konce roku 1948. Byla to však už jen stínová samospráva v poválečné republice, ve které rychle sílil vliv komunistické strany a ve které se připravovala centralizace moci. Po parlamentních volbách v květnu 1946 získali komunisté vliv také na Moravě i ve Slezsku a po únoru 1948, kdy se vytvořil mocenský monopol KSČ, se urychlila příprava nového správního členění.  

 

ROK 1949: ZRUŠENÍ ZEMSKÉHO ZŘÍZENÍ KOMUNISTY

Rozhodujícím zlomem se stal přelom let 1948 a 1949. Výsledkem komunistických představ o centralizaci moci bylo zrušení zemského zřízení a zavedení členění republiky na kraje. K 1. lednu 1949 bylo zemské zřízení zrušeno komunistickým režimem a znovu vytvořeny kraje, avšak nyní jako nejvyšší článek správy. Země Moravskoslezská zanikla ke dni 1. ledna 1949 a stejně tak zanikla i země Česká. Nové kraje, například Brněnský, Olomoucký, Ostravský, Gottwaldovský, Jihlavský a další, nerespektovaly historickou hranici mezi Čechami, Moravou a Slezskem. Centralistický stát nepotřeboval historické země, protože chtěl řídit všechno z centra, jednotně a bez ohledu na regionální zvláštnosti. Pro Moravu a Slezsko to znamenalo ztrátu vlastního zemského celku po více než sedmi stoletích historické existence.  

 

LETA 1960 AŽ 1989: KRAJSKÉ ZŘÍZENÍ BEZ ZEMÍ

V roce 1960 přišla další reorganizace. Národní shromáždění schválilo zákon o reorganizaci územní správy a počet krajů se výrazně snížil. V českých zemích zůstaly jen velké kraje, jako byl Severomoravský, Jihomoravský, Severomoravský a další, které ještě více rozbíjely historické zemské hranice. V roce 1968, v době Pražského jara, se o obnovení zemského zřízení a o větší samosprávě znovu mluvilo a vznikla i Společnost pro Moravu a Slezsko, ale po srpnové okupaci a nástupu normalizace byly tyto snahy potlačeny. Federalizace Československa v roce 1968 přinesla federaci českou a slovenskou, ale nikoli obnovení zemí uvnitř české části federace. Morava a Slezsko tak zůstaly bez vlastního celku po celou dobu komunistické vlády.

 

ROK 1990: OZNAČENÍ ZRUŠENÍ ZA NESPRAVEDLIVÉ

Po listopadu 1989 se otázka Moravy a Slezska znovu otevřela. V lednu 1990 byla vyhlášena Charta pro Moravu a Slezsko a vzniklo Hnutí za samosprávnou demokracii, Společnost pro Moravu a Slezsko, které prosazovalo rovnoprávné a samosprávné postavení Moravy a Slezska. V květnu 1990 Federální shromáždění ČSFR přijalo usnesení, v němž bylo zrušení země Moravskoslezské označeno za nespravedlivý akt v rozporu s principy demokracie a samosprávy. Obdobné usnesení schválila i Česká národní rada. Federální shromáždění tehdy považovalo zrušení země Moravskoslezské od 1. ledna 1949 za akt nespravedlivý a poplatný totalitní byrokraticko-centralistické praxi. Šlo o důležité morální a politické uznání křivdy, ale k zákonnému obnovení zemského zřízení už nedošlo. Připravované návrhy na zemskou samosprávu České republiky, které počítaly s rozdělením na zemi Českou a zemi Moravskoslezskou, zůstaly jen návrhy.  

 

ROK 1993 A VZNIK ČESKÉ REPUBLIKY

Rozdělením Československa vznikla 1. ledna 1993 samostatná Česká republika. Její ústava zaručila samosprávu obcí a vyšších územních samosprávných celků, ale neurčila, že by těmito celky měly být právě historické země. Otázka zemského zřízení tak zůstala otevřená, ale politicky byla odsunuta. Po roce 1993 se v českých zemích dočasně používalo staré krajské členění z roku 1960, ale bez samosprávy krajů, protože krajské národní výbory byly v roce 1990 zrušeny a jejich působnost přešla na stát a okresní úřady.

 

ROK 2000: KRAJE MÍSTO ZEMÍ

Definitivní rozhodnutí přišlo ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., který s účinností k 1. lednu 2000 vytvořil nové kraje jako vyšší územně samosprávné celky. Vzniklo 13 krajů a hlavní město Praha se zvláštním postavením, tedy celkem 14 vyšších územních samosprávných celků. Na Moravě a ve Slezsku tak vznikly Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj, Zlínský kraj a Moravskoslezský kraj, v Čechách pak kraje ostatní. Nové kraje sice přinesly po roce 2000 skutečnou regionální samosprávu, volená zastupitelstva, hejtmany a vlastní rozpočty, ale nenavázaly na zemské zřízení. Jejich hranice byly v podstatě převzaty ze starého krajského členění a historická hranice Moravy a Slezska zůstala rozdělena mezi několik krajů. Země jako samosprávné celky tak nebyly obnoveny ani v roce 1993, ani v roce 2000.  

 

STAV DNES

Dnes jsou Čechy, Morava a Slezsko vnímány jako historicko-kulturní celky i po zrušení zemského uspořádání v roce 1949. Jsou součástí Ústavy i společenského vědomí, ale nemají vlastní zemské orgány. Samosprávu vykonávají obce a kraje. Pro mnoho obyvatel Moravy a Slezska je to nedokončený příběh. Zrušení zemského zřízení komunisty v roce 1949 bylo v roce 1990 označeno za nespravedlivé, ale dodnes nebylo napraveno obnovením zemského uspořádání. Právě proto zůstává historie samosprávy Čech, Moravy a Slezska živým tématem. Nejde jen o minulost, ale o otázku, jak má být uspořádána naše země, aby se v ní dařilo všem jejím historickým částem, aby se nezapomínalo na jejich zvláštnosti a aby lidé v Čechách, na Moravě i ve Slezsku měli pocit, že o svých věcech mohou rozhodovat co nejblíže svému domovu.