Jdi na obsah Jdi na menu
 


15. 11. 2026

MALÉ OBCE DRŽÍ ČESKOU REPUBLIKU POHROMADĚ: VLASTENECTVÍ ZAČÍNÁ U VLASTNÍHO PRAHU

meta_ai_911290841_958777187060319_6909670570142341363_n_20261115_125202.jpg

 Když se řekne vlastenectví, mnoho lidí si představí velké dějiny, velké projevy a velká města. Ale skutečné vlastenectví se většinou neodehrává na náměstích v Praze, v Brně nebo v Ostravě. Odehrává se v tichosti. V obci, kde někdo poseká trávu kolem pomníku, i když mu to nikdo nenařídil. V hasičárně, kde se v pátek večer sejdou dobrovolníci. Ve škole, kde paní učitelka učí děti nejen číst a počítat, ale také to, odkud pocházejí. V kostele, na hřbitově, na hřišti, v knihovně i na obecním úřadě. Tam, kde lidé ještě znají své sousedy jménem, tam Čechy, Morava i Slezsko drží pohromadě nejpevněji.

Velké dějiny píší velké osobnosti, ale každodenní dějiny naší země píší obyčejní lidé. Ti, kteří zůstali. Ti, kteří se vrátili. Ti, kteří se starají.

 

DOMOV NENÍ JEN ADRESA, DOMOV JE ODPOVĚDNOST

Domov není jen místo, kde bydlíme. Domov je místo, za které cítíme odpovědnost. Když vidíme rozbitou lavičku, nečekáme, až ji někdo opraví. Když vidíme, že stará paní nese těžkou tašku, pomůžeme jí. Když vidíme, že naší obci něco chybí, nepřemýšlíme jen o tom, kdo za to může, ale o tom, co s tím můžeme udělat my sami.

Právě v tom je podstata slušného vlastenectví, které vyznáváme. Není to křik. Není to nenávist k někomu jinému. Je to tichá, vytrvalá práce pro místo, kde žijeme. Čechy, Morava a Slezsko nestojí na velkých slovech. Stojí na tisících malých obcí, městysů a měst, kde lidé drží slovo, pomáhají si a nenechají svůj domov zpustnout.

 

HASIČI, SPOLKY A TI, BEZ KTERÝCH BY OBEC NEBYLA OBCÍ

Zeptejte se v kterékoli obci, kdo ji vlastně drží nad vodou. Odpověď bude téměř všude stejná: dobrovolní hasiči, sportovci, myslivci, zahrádkáři, ochotníci, členové folklorních souborů, maminky, které organizují dětský den, a senioři, kteří se starají o kroniku.

Bez nich by nebyly plesy, poutě, hody, dožínky, masopusty, stavění máje, rozsvěcení vánočního stromu ani pietní vzpomínky u pomníků padlých. Bez nich by obec byla jen souhrnem domů a adres. S nimi je živým domovem.

Proto si těchto lidí važme. Nejen jednou ročně, když jim poděkujeme na slavnosti. Vážme si jich každý den. Podpořme je. Přidejme se k nim. A pokud nemůžeme pomoci rukama, pomozme alespoň dobrým slovem a úctou. Protože právě oni jsou těmi zapomenutými hrdiny dnešní doby, o kterých se nepíše v novinách, ale bez kterých by naše země nebyla tím, čím je.

 

MLADÍ LIDÉ NEJSOU ZTRACENÍ, JEN POTŘEBUJÍ DŮVOD ZŮSTAT

Často slýcháme, že mladí lidé z venkova odcházejí a že už je nic nezajímá. Není to pravda. Mladí lidé neodcházejí proto, že by neměli rádi svůj domov. Odcházejí proto, že v něm nevidí budoucnost. Nevidí práci, nevidí bydlení, nevidí příležitost.

Naším úkolem proto je, aby mladí lidé měli důvod zůstat, nebo se vrátit. Aby v Čechách, na Moravě i ve Slezsku našli dobrou školu, dobrou práci, dostupné bydlení, rychlé spojení do města i klidný život doma. Aby nemuseli volit mezi domovem a budoucností.

A zároveň je naším úkolem mladým lidem ukázat, že jejich kořeny nejsou břemeno, ale bohatství. Že znát historii své obce, svého kraje a své země není staromódní, ale naopak velmi moderní. Člověk, který ví, odkud pochází, ví také, kam chce jít.

 

KAŽDÁ ZEMĚ MÁ SVŮJ CHARAKTER, ALE VŠECHNY MÁME JEDEN DOMOV

Čechy mají své hrady, své lesy, své skláře i své velké příběhy. Morava má své vinohrady, svůj folklor, svou pohostinnost a svou hlubokou víru. Slezsko má svou pracovitost, svou houževnatost, svůj průmysl i své pohraniční příběhy, které učí pokoře i odvaze.

Nejsme stejní. A právě v tom je naše síla. Každá země má své tradice, své nářečí, své chutě i své svátky. Když si je budeme připomínat a s úctou předávat dál, neoslabíme tím společný stát. Naopak ho posílíme. Protože stát, který stojí na třech silných a sebevědomých zemích, je silnější než stát, který se snaží všechny učinit stejnými.

My, Vlastenci Čech, Moravy a Slezska, odmítáme jakékoli rozdělování. Chceme jeden silný, spravedlivý a slušný stát, ve kterém se každá země cítí doma a žádná se necítí odstrčená.

 

CO MŮŽE UDĚLAT KAŽDÝ Z NÁS UŽ DNES

Nemusíme čekat na velké změny, na nové zákony ani na nové volby. Vlastenectví začíná dnes a začíná u každého z nás:

Poznej svou obec. Zajímej se o její historii, o její kroniku, o lidi, kteří tu žili před námi.

Pomoz, kde je třeba. Stačí hodina týdně. Hasičům, spolku, škole, kostelu, sousedovi.

Mluv slušně o své zemi. Děti se učí ne z toho, co jim říkáme, ale z toho, jak o svém domově sami mluvíme.

Nakupuj u místních. Podpoř místního pekaře, řezníka, truhláře, farmáře. Peníze, které zůstanou doma, pomohou domovu.

Předávej dál tradice. Nauč děti písničku, kterou zpívala tvoje babička. Ukaž jim místo, kde jsi vyrůstal. Vyprávěj jim, proč je důležité.

 

ZÁVĚREM

Čechy, Morava a Slezsko nebudou silné proto, že o tom budeme hezky psát na internetu. Budou silné proto, že v každé obci budou žít lidé, kterým není lhostejné, jak to u nich vypadá.

Proto děkujeme všem starostům, hasičům, učitelům, kněžím, spolkům, podnikatelům, maminkám, tatínkům, babičkám i dědečkům, kteří každý den v tichosti drží naši zemi pohromadě.

Domov se nebrání jen slovy. Domov se brání prací, slušností a láskou. A právě takový domov chceme předat našim dětem.

 

 ZDROJE INFORMACÍ

• Český statistický úřad, Územní jednotky / Statistika: Území České republiky se dělí na 14 krajů a 6 258 obcí a 4 vojenské újezdy. • Český statistický úřad, metodické vysvětlivky: K 1. lednu 2025 bylo v České republice 6 258 obcí. • European Volunteer Centre, Fact Sheet on Volunteering in Czech Republic / UN Volunteers Knowledge Portal: V roce 2023 dobrovolničilo 19,2 % dospělých, celkem 1,66 milionu dobrovolníků. • UN Volunteers, Czech Republic — Knowledge Portal on Volunteerism: Celkový počet dobrovolníků v ČR podle ILO (2023) činí 1 662 300. • ČSÚ, Satelitní účet neziskových institucí: Hlavním přínosem satelitního účtu jsou informace o dobrovolnících a odhad dobrovolnické práce, které nejsou zahrnuty ve standardních ročních zprávách národních účtů.   

 

© 2026  VČMS