Jdi na obsah Jdi na menu
 


11. 11. 2026

MORAVA

meta_ai_901688955_1439449091634247_523926707615863915_n_20261111_131254.jpg

Morava (latinsky Moravia, německy Mähren) je východní historická země České republiky a jedna ze tří historických českých zemí, vedle Čech a českého Slezska. V užším, geografickém smyslu jde o území v povodí řeky Moravy, v širším historickém smyslu o zemi, která byla po staletí samostatným markrabstvím v rámci zemí Koruny české.

Rozloha Moravy je asi 22 349 km² a dnes v ní žije asi 3,0 milionu z 10,9 milionu obyvatel Česka.  

 

PŮVOD JMÉNA

Jméno Morava pochází od řeky Moravy, která protéká zemí od severu k jihu a je její hlavní vodní tepnou. Země tak dostala jméno podle řeky, nikoli podle kmene či bájného praotce, jako je tomu u Čech. Latinské jméno Moravia se objevuje už v pramenech z 9. století, v době Velkomoravské říše.  

Slované se na Moravě trvale usazují v 6. století, podobně jako v Čechách. Právě Morava se však stala kolébkou prvního západoslovanského státu.

 

G E O G R A F I E

MORAVSKÁ BRÁNA A DVOJÍ TVÁŘ KRAJINY

Morava leží na přechodu mezi Českou vysočinou a Karpaty, mezi povodím Dunaje a Severoněmeckou nížinou. Na západě ji od Čech odděluje Českomoravská vrchovina, zhruba na rozvodí Labe a Dunaje. Na východě přechází v karpatské pohoří, na jihu se otevírá do Dolnomoravského úvalu k Dunaji.  

 

HRANICE A POHOŘÍ:

• Západ: Českomoravská vrchovina, přirozený předěl mezi Čechami a Moravou • Severozápad a sever: Jeseníky, hranice se Slezskem • Severovýchod: Moravskoslezské Beskydy, hranice se Slovenskem a Polskem • Východ: Bílé Karpaty a Javorníky, hranice se Slovenskem • Jih: Dolnomoravský úval, hranice s Rakouskem a Slovenskem na řece Dyji a Moravě

 

VODSTVO A KRAJINA:

Srdcem Moravy je úrodná Haná a Dolnomoravský úval, nejúrodnější a nejhustěji osídlená část země. Hlavní řekou je Morava, dlouhá 353 km, do které se vlévají Dyje, Svratka, Jihlava, Bečva a Haná. Na severovýchodě odvodňuje část země Odra.

Nejvyšším bodem Moravy je Praděd (1 491 m n. m.) v Hrubém Jeseníku. Jeho vrchol leží přímo na historické hranici Moravy a Slezska. Nejnižší bod Moravy je soutok Moravy a Dyje u Lanžhota (asi 148 m n. m.).  

 

Krajina je mimořádně pestrá:

• Nížiny a úvaly:

Hornomoravský úval (Haná), Dolnomoravský úval, Dyjsko-svratecký úval

• Pahorkatiny:

Českomoravská vrchovina, Drahanská vrchovina

• Krasová krajina:

Moravský kras s propastí Macochou a Punkevními jeskyněmi

• Pískovcová a vápencová území:

Pálava, Pavlovské vrchy

• Hory:

Jeseníky, Beskydy, Bílé Karpaty, Javorníky, Hostýnsko-vsetínská hornatina

• Vinice:

Slovácko, Mikulovsko, Znojemsko, Velkopavlovicko – nejteplejší a nejslunnější část Česka

 

PODNEBÍ:

Morava leží v mírném podnebném pásu s přechodem mezi oceánským a kontinentálním klimatem, s výraznějším kontinentálním vlivem než v Čechách. Jih Moravy je nejteplejší částí Česka, s průměrnou roční teplotou kolem 9–10 °C, na horách jen 2–4 °C. Srážek je nejméně na jižní Moravě, nejvíce v Beskydech a Jeseníkách.

 

NEJVĚTŠÍ MĚSTA:

Brno (historické hlavní město Moravy a dnešní centrum Jihomoravského kraje), Olomouc (historické centrum církevní Moravy), Zlín, Jihlava (na česko-moravské hranici), Prostějov, Přerov, Třebíč (na česko-moravské hranici), Znojmo, Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín. Ostrava se historicky počítá z větší části už do Slezska.

 

OBYVATELSTVO A SPRÁVA DNES:

Dnes Morava není samostatnou administrativní jednotkou, je rozdělena do krajů: Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký, Moravskoslezský (moravská část) a většina Kraje Vysočina (moravská část). Celá Česká republika má podle odhadu z roku 2024 asi 10 900 555 obyvatel.

 

H I S T O R I E

PRAVĚK A VELKÁ MORAVA

Území Moravy bylo osídleno už v pravěku – od lovců mamutů v Pavlovských vrších přes keltské osídlení až po germánské Kvády. Slované sem přišli v 6. století.

Kolem roku 830 vznikla Velkomoravská říše, první velký západoslovanský stát, založený knížetem Mojmírem I. Jejím jádrem bylo povodí řeky Moravy. Za knížete Rastislava sem v roce 863 přišli z Byzance věrozvěstové Cyril a Metoděj, kteří přinesli slovanskou liturgii a písmo hlaholici. Za Svatopluka (871–894) dosáhla Velká Morava největšího rozsahu.  

Po pádu Velké Moravy na počátku 10. století pod náporem Maďarů se Morava stala předmětem bojů mezi Čechami, Polskem a Uhry.

 

SPOJENÍ S ČECHAMI A MARKRABSTVÍ MORAVSKÉ

Po porážce Maďarů u Lechfeldu roku 955 získal Moravu český kníže Boleslav I. Po krátkém polském obsazení ji roku 1019 získal zpět kníže Břetislav I. a Morava se natrvalo spojila s českým státem.

Vrcholu samostatnosti dosáhla Morava roku 1182, kdy císař Fridrich Barbarossa povýšil Konráda II. Otu na moravského markraběte. Markrabství moravské existovalo v letech 1182–1918 jako země Koruny české, s vlastním zemským sněmem v Brně a Olomouci.  

V letech 1310–1437 vládli českým zemím Lucemburkové. Moravský markrabě Jošt Lucemburský se stal dokonce římským králem. Za husitských válek byla Morava rozdělena mezi husity a katolíky, Olomouc zůstala katolickou baštou.

V 16. století se na moravský trůn dostali Habsburkové. Roku 1618 začalo české stavovské povstání, které po bitvě na Bílé hoře 1620 skončilo porážkou stavů. Moravu těžce zasáhla třicetiletá válka, rekatolizace a odchod nekatolické šlechty, včetně Jana Amose Komenského, rodáka z Moravy.

 

NÁRODNÍ OBROZENÍ A 19. STOLETÍ

V 19. století proběhlo i na Moravě národní obrození. Čeština se vrátila do škol a literatury, rozvíjelo se moravské vlastenectví, které se nevidělo v rozporu s českým. Brno se stalo průmyslovým centrem – textilní výroba, strojírenství, železnice. Vznikly první české spolky, divadla a muzea. Morava byla vedle Čech druhou nejprůmyslovější zemí Rakouska-Uherska.

 

20. STOLETÍ

V roce 1918 vzniklo po rozpadu Rakouska-Uherska Československo, jehož součástí byla i Morava. Zemské zřízení bylo zrušeno až roku 1949, kdy byla Morava rozdělena na kraje.

Mnichovská dohoda 1938 a okupace 1939–1945 zemi rozdělily. Po druhé světové válce došlo k odsunu většiny německého obyvatelstva z pohraničí a z jazykových ostrovů, například z Brna, Olomouce, Jihlavy a Znojma.

V letech 1948–1989 byla Morava součástí komunistického Československa. Po sametové revoluci 1989 a rozdělení Československa 1993 se stala součástí samostatné České republiky.

 

KULTURA A SPOLEČNOST

Morava dala světu řadu významných osobností: Cyrila a Metoděje, Jana Amose Komenského, Tomáše Garrigua Masaryka (rodáka z Hodonína), Leoše Janáčka, Gregora Johanna Mendela, Sigmunda Freuda (rodáka z Příbora), Tomáše Baťu, Bohuslava Martinů nebo Milana Kunderu (rodáka z Brna).

 

Typické pro Moravu jsou:

• Vinařství:

jižní Morava je vinařskou oblastí Česka – Mikulovsko, Znojemsko, Slovácko, Velkopavlovicko. Vinné sklepy v Petrově-Plžích, Valtice, Lednice.

• Lidová kultura:

Slovácko, Haná, Valašsko a Horácko – kroje, lidová hudba (cimbál), tanec (slovácký verbuňk – UNESCO), hody, masopust.

• Hrady a zámky:

Špilberk v Brně, Buchlov, Pernštejn, Lednicko-valtický areál (UNESCO), Kroměříž – Arcibiskupský zámek a zahrady (UNESCO), Olomouc – Sloup Nejsvětější Trojice (UNESCO). • Poutní místa: Velehrad, Svatý Hostýn, Svatý Kopeček u Olomouce.

• Hudba:

Janáčkova opera Jenůfa, Janáčkovo divadlo v Brně, folklorní festival ve Strážnici.

 

EKONOMIKA

Morava je druhou ekonomicky nejsilnější částí Česka. Brno je centrem informačních technologií, výzkumu a vysokého školství, Zlínsko obuvnictví a plastikářství, Olomoucko potravinářství, jižní Morava zemědělství, vinařství a turismu, Beskydy a Jeseníky turismu, severní Morava strojírenství a energetiky.

 

MORAVA DNES

Zůstává silnou historickou, kulturní a geografickou identitou. Když se řekne „jet na Moravu", myslí se tím pro Čechy často celá východní část republiky, pro Moravany samotné jejich domov: země kolem řeky Moravy, mezi Vysočinou a Bílými Karpaty, s Brnem uprostřed, s vínem na jihu, Hanou uprostřed a Valašskem na východě.

 

ZDROJE INFORMACÍ

Knižní zdroje:

• ČORNEJ, Petr a kol. Dějiny českých zemí. Praha: Academia • PÁNEK, Jaroslav – TŮMA, Oldřich a kol. Dějiny českých zemí. Praha: Karolinum, 2008 • MEZNÍK, Jaroslav. Dějiny Moravy. Brno • SEMOTANOVÁ, Eva. Historická geografie českých zemí. Praha: Historický ústav AV ČR, 2002 • KUKLÍK, Jan. Dějiny českého státu. Praha

Online a institucionální zdroje:

• Ministerstvo zahraničních věcí ČR – Stručné dějiny České republiky: přehled období Velké Moravy, Přemyslovců, Lucemburků, husitství, Jagellonců a Habsburků • Český statistický úřad (ČSÚ) – údaje o počtu obyvatel a administrativním členění ČR • Wikipedie – hesla Moravia a History of Moravia: rozloha Moravy 22 348,87 km², asi 3,0 milionu obyvatel, Morava jako země mezi Českou vysočinou a Karpaty • Britannica – heslo Moravia: Morava jako srdce středověké Velké Moravy • UNESCO – seznam památek: Lednicko-valtický areál, Kroměříž, Olomouc, slovácký verbuňk

 

© 2026  VČMS