VLASTENCI MORAVY A SLEZSKA

Kdyby se v letech 1990 až 1992 naplnily klíčové a historicky opodstatněné požadavky Hnutí za samosprávnou demokracii Společnosti pro Moravu a Slezsko, Česká republika by dnes měla úplně jinou ústavní mapu. Morava a Slezsko by nebyly jen historickými pojmy na etiketách vína, ale plnohodnotnými zeměmi se zákonodárnou a ekonomickou autonomií, jak odpovídá jejich tisícileté státnosti.

ÚSTAVNÍ USPOŘÁDÁNÍ: ZEMSKÝ MODEL MÍSTO KRAJŮ

Místo dnešních 14 krajů vzniklých v roce 2000 by existovaly 3 historické země:

Čechy, Morava a Slezsko.

Každá by měla vlastní zemský sněm, zemskou vládu a hejtmana voleného přímo občany. Zemské sněmy by měly právo zákonodárné iniciativy a mohly by rozhodovat o věcech týkajících se školství, kultury, regionálního rozvoje a dopravy přímo na Moravě a ve Slezsku, ne v Praze. Část výnosu daní by zůstávala v zemi vzniku a moravská i slezská orlice by byly oficiálními zemskými symboly. Moravský zemský sněm by sídlil v Brně, slezský v Opavě. Princip subsidiarity, za který HSD-SMS bojovalo, by byl návratem k zemskému právu platnému na Moravě nepřetržitě od dob Velké Moravy do roku 1949.

EKONOMIKA: KONEC "VNITŘNÍ PERIFERIE"

Jedním z hlavních argumentů HSD-SMS byl ekonomický, a to zcela oprávněný. Morava a Slezsko dlouhodobě odváděly do centra více, než se jim vracelo. V zemském modelu by platila daňová autonomie a 40 až 50 procent vybraných daní by zůstávalo v zemi. Investice do dálnice D1, vysokorychlostní železnice Brno Ostrava či obnova Jeseníků by nečekaly na rozhodnutí Prahy.

Brno by jako zemská metropole mělo statut srovnatelný s Vídní v rámci Rakouska. Sídlila by zde zemská ministerstva, ústavní soud pro Moravu a centrum moravských univerzit. Zemská vláda Slezska by měla přímé kompetence k řešení transformace těžkého průmyslu. Prostředky z EU by šly napřímo do Opavy, ne přes pražská ministerstva. Dnešní rozdíl v HDP na obyvatele mezi Prahou a Moravskoslezským krajem by byl výrazně menší. Země by měly motivaci i nástroje konkurovat si v kvalitě života, což je legitimní právo každé historické země.

KULTURA A IDENTITA: ZNOVUNABYTÍ SVÉPRÁVNOSTI

V porevoluční euforii požadovalo HSD-SMS i obnovu zemského školství a médií. Tyto požadavky vycházely z faktu, že Morava a Slezsko jsou svébytné země s vlastní historií, symboly i jazykovými specifiky. Dnes by to znamenalo, že dějepis by učil dějiny Země moravské a Slezské vedle dějin českých. Moravské nářečí a slezské kulturní dědictví by měly oporu v zemských vzdělávacích programech.

Česká televize a rozhlas by měly silná zemská studia. Moravské a slezské vysílání by nebylo pětiminutovým okénkem, ale plnohodnotnými kanály. Pátý červenec, den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, by byl hlavním moravským zemským svátkem s poutí na Velehrad za účasti zemského hejtmana. Moravané a Slezané by nebyli regionem, ale státním národem v rámci federativního soustátí. Jejich orlice na úřadech a zemské slavnosti by byly samozřejmostí, ne folklorem.

BĚŽNÝ ŽIVOT V ZEMI MORAVSKÉ A ZEMI SLEZSKÉ

RÁNO NA ÚŘADĚ A VE ŠKOLE

Na zemském úřadě v Brně vás nad přepážkou vítá moravská orlice a cedule "Zem Moravská". Děti v Kroměříži mají první hodinu moravštinu. Probírají rozdíl mezi "ideme do štatlu" a "jdeme do města". Je to kodifikovaný jazyk s vlastní mluvnicí schválenou Zemským sněmem už v roce 1994. Na Slezské univerzitě v Opavě běží obor silezistika a studenti píšou diplomky o vývoji těšínského nářečí. Ve škole v Karviné visí mapa Země Slezské a žáci se učí, že jejich země sahá od Jeseníků po hranici s Polskem.

V PRÁCI A PODNIKÁNÍ 

Podnikatel ze Zlína nemusí kvůli stavebnímu povolení do Prahy. Všechno vyřídí na Zemském stavebním úřadě v Brně do 30 dnů. Zemský zákon o podpoře malých firem mu snížil daně, protože firma sídlí na Valašsku. V Ostravě otevřelo Slezské zemské inovační centrum. Díky přímým dotacím z Opavy tu vznikají startupy na sanaci hald a vodíkové technologie. Mladí ajťáci už neutíkají do Prahy. Mají práci v Brně, Olomouci nebo Ostravě za zemské platy, které se blíží těm pražským. Zemská minimální mzda je totiž o 15 procent vyšší, protože ji schválil Zemský sněm podle místních životních nákladů.

DOPRAVA A SLUŽBY

Z Brna do Olomouce jezdí každých 20 minut Moravský zemský rychlík. Objednala ho Zemská dopravní společnost, ne Praha. Jízdní řád visí na nástupišti s logem Země Moravské. Ve Slezsku zase funguje Slezská zemská dráha. Spojuje Opavu, Krnov a Jeseník i o víkendu. Senior z Bruntálu jede k doktorovi do Opavy zadarmo, protože Zemský sněm schválil dopravu zdarma pro důchodce. Nemocnice ve Zlíně nečeká na pražské tabulky. Zemské ministerstvo zdravotnictví v Brně jí poslalo peníze na nový pavilon rovnou.

KULTURA A VOLNÝ ČAS

V pátek večer zapnete Televizi Morava. Běží zprávy v moravštině, pak diskuze zemských poslanců. Na Slezské televizi dávají dokument o pruském Slezsku. V rádiu hraje hantec i slezský folklór. V knihkupectví v centru Brna je celá stěna "Moravská literatura 21. století". Romány, poezie, všechno v kodifikované moravštině. Na hodech ve Strážnici starosta zahajuje program moravsky. Nikdo se nepohoršuje. Na Velehradě je 5. července státní svátek. Přijede zemský hejtman, biskup i prezident republiky. Je to svátek celé Země Moravské. Ve Slezsku se 15. července slaví Den připojení Těšínska. V Opavě je průvod, na radnici vlaje slezská orlice.

HRDOST A KAŽDODENNOST  

Lidé mají pocit, že o svých věcech rozhodují sami. Starosta v Horní Lomné nepotřebuje razítko z Prahy, aby opravil cestu. Schválí to Zemský sněm v Opavě, který ví, kde Lomná leží. Na úřadech, v bankách i na poště mluvíte, jak vám zobák narostl, a nikdo vás neopravuje. Moravština a slezština nejsou "nářečí pro doma", ale jazyky, ve kterých vyjde zákon, rozsudek i noviny. Děti se nestydí za to, odkud jsou. Naopak. Ve škole se učí, že Morava a Slezsko jsou svéprávné země s tisíciletou historií. A ten pocit hrdosti je vidět všude. V hospodě, na fotbale, v práci. Země vzkvétá, protože má svobodu růst po svém.

NESPLNĚNÝ SEN A HAVLŮV NESPLNĚNÝ SLIB

HSD-SMS vyhrálo volby v roce 1990 na Moravě se ziskem 10 procent celostátně a 23 procent na Moravě a ve Slezsku. Byl to jasný demokratický mandát pro zemské zřízení, opřený o historické právo Moravy a Slezska na samosprávu.

Václav Havel v lednu 1990 v Brně prohlásil:

"Otázka Moravy musí být řešena a bude řešena."

Sliboval decentralizaci a návrat k historickému zemskému uspořádání. Místo toho přišlo rozdělení Československa a v roce 2000 vznik 14 umělých krajů, které nerespektují zemské hranice. Rozsekly Slezsko na dvě části a Moravu na čtyři.

Paradoxně se v roce 1993 legitimity požadavků Moravanů a Slezanů zastalo i Slovensko. Národná rada Slovenskej republiky tehdy přijala usnesení, ve kterém vyjádřila podporu zachování historických zemí v rámci České republiky a upozornila na legitimní požadavky moravského a slezského národa na samosprávu. Slovenský premiér Vladimír Mečiar tehdy několikrát veřejně prohlásil, že federalizace ČSFR měla proběhnout trojčlenně, tedy Čechy, Morava se Slezskem a Slovensko.

Byl to jeden z mála momentů, kdy se za Moravu postavil i cizí stát. Havlův režim však tento hlas ignoroval a slib, který dal Moravanům a Slezanům v listopadu 1989, nedodržel. Místo samosprávné demokracie přišel centralismus přebarvený na krajské zřízení.

Dodnes tak zůstává sen Moravanů a Slezanů o znovunabytí svých práv v rámci společného státu nenaplněn. Zemské právo, zrušené komunisty v roce 1949, nebylo obnoveno. Moravská a slezská identita přežívá v srdcích lidí, v krojích a písních, ale nemá oporu v ústavě ani v reálné politické moci. Porevoluční požadavky nebyly separatismem. Byly požadavkem na rovnoprávnost a respekt k tisícileté zemské tradici. Na to, aby Morava a Slezsko nebyly pouhými východními okresy Čech, ale hrdými zeměmi, které spolurozhodují o svém osudu.

Ten sen nebyl naplněn, ale stále existuje. Žije v každém, kdo se na sčítání lidu hlásí k moravské národnosti, v každé moravské a slezské orlici vyvěšené navzdory všemu, v každé písni zpívané v nářečí. Je to sen o spravedlnosti a svéprávnosti, který čeká už 35 let. A dokud ho lidé nosí v srdci, není mrtvý. Jen čeká na svou chvíli.

© 2026-6/9 V M S