VLASTENCI MORAVY A SLEZSKA

  K O Ř E N Y  M O R A V S K É  S TÁ T N O S T I 

Velkomoravská říše v 9. století byla prvním významným slovanským státním útvarem ve střední Evropě. Za knížete Rostislava a Svatopluka se Morava stala centrem kultury, písemnictví i diplomacie. Mise Cyrila a Metoděje přinesla staroslověnštinu a položila základy vzdělanosti, které předběhly svou dobu. Po zániku Velké Moravy se země stala Markrabstvím moravským – součástí Zemí Koruny české, ale se samostatným zemským sněmem, zemskými deskami i vlastními zákony. Tato zemská autonomie vydržela až do roku 1948.

 DVACÁTÉ STOLETÍ: ZTRÁTA SAMOSPRÁVY 

 Zásadní zlom přišel s komunistickým režimem. K 1. lednu 1949 byla zrušena zemská samospráva a Moravskoslezská země rozdělena na kraje. Morava jako správní celek zmizela z mapy poprvé po více než tisíci letech. Následovala centralizace, potlačování moravských tradic, folklóru i historického povědomí. V učebnicích se Morava začala vykládat jen jako „východní část Čech“. Mnoho Moravanů vnímalo tento krok jako historickou křivdu a likvidaci zemské identity. 

 NADĚJE PO SAMETOVÉ REVOLUCI A NESPLNĚNÉ SLIBY 

 Sametová revoluce přinesla naději. V letech 1990–1992 existovalo silné moravské hnutí. Strana Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko získala ve volbách 1990 přes 10 % hlasů a 16 poslanců. Ve společnosti rezonoval požadavek na obnovu zemského zřízení Čech, Moravy a Slezska. 

 Prezident Václav Havel i tehdejší představitelé vlády v letech 1990–1991 veřejně hovořili o potřebě řešit „moravskou otázku“ a o nové ústavě postavené na zemském principu. Přesto byl v prosinci 1992 přijat model 14 krajů, který historickou Moravu rozdělil a zemskou samosprávu neobnovil. Pro velkou část moravské veřejnosti tak zůstaly sliby z počátku 90. let nenaplněny. 

 SOUČASNÝ NÁRŮST MORAVSKÉHO VĚDOMÍ 

 Posledních 20 let přináší viditelné oživení moravské identity. Projevuje se v několika rovinách: 

 Kultura a symboly 

 Moravská vlajka – žluto-červená bikolóra s moravskou orlicí – se 5. července pravidelně vyvěšuje na stovkách radnic. Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje se stal neformálním svátkem Moravy. Roste zájem o kroje, nářečí, cimbálovou muziku i moravské víno jako součásti živé tradice. 

 Občanská společnost 

 Vznikají spolky jako Moravská národní obec, které pořádají přednášky, petice a kulturní akce. Při sčítání lidu 2021 se k moravské národnosti přihlásilo přes 556 tisíc lidí – nejvíce od roku 1991. Pro mladou generaci už Morava není jen folklór, ale i otázka identity v globalizovaném světě. 

 Politická rovina 

 Vznikají komunální iniciativy požadující větší respekt k zemským hranicím, výuku moravských dějin ve školách a spravedlivější rozdělování financí. Téma decentralizace a zemského uspořádání se znovu dostává do veřejné debaty. 

 Moravanství dnes není separatismus. 

 Je to pozitivní hrdost na vlastní kořeny, jazyk, krajinu a hodnoty – pracovitost, soudržnost, vztah k půdě a úctu k předkům. Je to vědomí, že pestrost posiluje celek. 

 VÝZVA VŠEM MORAVSKÝM PATRIOTŮM A PATRIOTKÁM 

 Moravská historie nebyla ukončena rokem 1948 ani rokem 1993. Žije v každém, kdo si váží odkazu Velké Moravy, kdo mluví nářečím svých prarodičů, kdo vyvěsí moravskou vlajku nebo předává dětem pověsti z rodného kraje. 

 Proto pokračujme v pokojné a tvořivé práci za uchování moravské národní a kulturní identity. Připomínejme historickou křivdu komunistického režimu i nesplněné sliby z doby po sametové revoluci – ne z hořkosti, ale aby se chyby neopakovaly. Budujme Moravu vzdělanou, sebevědomou a spolupracující, která bude platnou součástí

republiky, Evropy a celého světa. 

© 2026-5/29  V M S