VLASTENCI MORAVY A SLEZSKA

MORAVANÉ A SLEZANÉ V ČESKÉ REPUBLICE

MORAVANÉ V ČESKÉ REPUBLICE 

Moravanů je podle Sčítání 2021 celkem 556 641. Z toho 359 621 Moravanů uvedlo jen moravskou národnost a 197 020 Moravanů uvedlo moravskou v kombinaci s jinou. V roce 1991, kdy se Moravané mohli poprvé po mnoha desetiletích svobodně přihlásit, bylo Moravanů 1 362 313. 

Tehdy byla euforie, Moravané v sedmi okresech měli přes 50 % obyvatel. Pak přišel útlum, ale Moravané zůstali druhou nejpočetnější národností v České republice. Nejmladší Moravané jsou ve věku 15 až 24 let a 45 až 59 let, což je důkaz, že moravství není nostalgie starých, ale volba mladých Moravanů. Moravané jsou tam, kde je živý folklór, kde se zpívá, kde se nosí kroj, kde se drží hody, kde se pěstuje víno, kde zní cimbál.

Nejvíc Moravanů žije v Jihomoravském kraji 21,6 % Moravanů, ve Zlínském kraji 15,0 % Moravanů a v Olomouckém kraji 12,4 % Moravanů. Právě v těchto krajích je moravská orlice na radnicích, moravská vlajka na domech a moravské písně na slavnostech.

Mezi okresy vede Hodonín 26,9 % Moravanů, Břeclav 23,6 % Moravanů, Uherské Hradiště 23,8 % Moravanů, Brno-venkov 23,2 % Moravanů, Vyškov 23,0 % Moravanů, Blansko 22,4 % Moravanů a Brno-město 21,2 % Moravanů, v Brně žije 72 367 Moravanů, což je nejvíc absolutně na Moravě, Olomouc, Kroměříž 18,2 % Moravanů, Znojmo 17,8 % Moravanů, Prostějov 15,4 % Moravanů, Přerov 14,5 % Moravanů, Zlín 15,1 % Moravanů. V okresech Chrudim a Havlíčkův Brod je naopak Moravanů nejméně.

Obce s nejvyšším podílem Moravanů jsou malé vesnice, kde se Moravané znají po staletí a kde se nikdy nepřestalo mluvit po moravsku. Hostějov 60,00 % Moravanů, Řikonín 57,14 % Moravanů, Přeckov 49,35 % Moravanů, Pucov 47,24 % Moravanů, Borovník 45,65 % Moravanů, Telnice 44,47 % Moravanů, Podmolí 44,38 % Moravanů, Branišovice 44,12 % Moravanů, Čeložnice 43,96 % Moravanů a Závist 43,66 % Moravanů. Jsou to vesnice na Horácku, Kyjovsku a Znojemsku, kde Moravané drží tradice nejpevněji.

Tradiční oblasti Moravanů jsou Slovácko, kde je moravství nejsilnější, protože Moravané ze Slovácka mají vinařství, kroje a nářečí, které je nejblíže moravské duši, Haná, kde žijí Moravané Hanáci s hanáčtinou, měkkou a zpěvnou řečí, Brněnsko a Drahansko, Horácko na pomezí západní a východní části, Valašsko kde žijí Moravané Valaši s valašskými salašemi a Lašsko kde žijí Moravané Laši. Každá oblast Moravanů má vlastní kroj, vlastní nářečí, vlastní tanec a vlastní hrdost, ale všichni Moravané mají společnou Moravu.

Moravané v západní části České republiky žijí hlavně v Praze, kde je 3 754 Moravanů. Jsou to hlavně studenti a lidé, kteří odešli za prací, ale Moravané v Praze se dál hlásí k Moravě, nosí moravské symboly a scházejí se jako Moravané. Dále jsou Moravané na zemské hranici v okresech Svitavy 3,9 % Moravanů, Jihlava 3,3 % Moravanů, Šumperk 14,0 % Moravanů a Jeseník 5,4 % Moravanů. V západních okresech České republiky je Moravanů málo, ale i tam jsou.

SLEZANÉ V ČESKÉ REPUBLICE

Slezanů je v České republice 12 451 samostatně a 31 301 celkem včetně kombinací. V roce 1991 bylo Slezanů 44 446. Slezané jsou menší národ, ale pevný a hrdý, s vlastní řečí a vlastní historií.

Slezané žijí téměř jen v historickém Slezsku. Okres Opava má 9,6 % Slezanů, což je centrum Slezanů v České republice, okres Karviná má 3,3 % Slezanů. Okresy Bruntál, Ostrava-město a Frýdek-Místek mají 3 až 6 % Moravanů a Slezanů.

Všechny nejsilnější obce Slezanů leží na Hlučínsku, v zemi Prajzáků. Hlučínsko bylo do roku 1920 součástí Pruska a v roce 1905 tam mělo 87,3 % obyvatel moravskou mateřštinu. V roce 1930 byla Slezanům z Hlučínska úředně přiřazena moravská národnost u 92 % obyvatel, ale Slezané si udrželi svou řeč po našimu, svou laštinu, svou houževnatost. Slezané z Hlučínska si dodnes říkají Prajzáci a slovo Prajzská je pro ně domov, je to jejich označení pro Hlučínsko.

Nejvíc Slezanů je v obcích Darkovice 18,59 % Slezanů, Kobeřice 16,13 % Slezanů, Hněvošice 16,02 % Slezanů, Závada 14,49 % Slezanů, Píšť 13,38 % Slezanů, Štěpánkovice 13,14 % Slezanů, Hať 12,69 % Slezanů, Markvartovice 12,31 % Slezanů, Strahovice 12,06 % Slezanů, Velké Hoštice 11,96 % Slezanů, Rohov 11,87 % Slezanů a Chuchelná 10,54 % Slezanů. Další obce Slezanů jsou Bolatice, Kozmice, Kravaře, Sudice, Dolní Benešov, Hlučín, Šilheřovice a Ludgeřovice. V každé z těchto vesnic žijí Slezané po staletí.

Tradiční oblasti Slezanů jsou Hlučínsko, které je jádrem Slezanů v České republice s 38 obcemi mezi Opavou a Ostravou, Opavsko a Krnovsko, Těšínsko s Karvinou a Těšínem, kde Slezané žijí vedle polského vlivu, a Osoblažsko, moravská enkláva ve Slezsku. Slezané v západní části České republiky jsou jen v Praze, pár stovek Slezanů, kteří odešli za prací, ale i tam drží slezskou identitu.

M O R A V A N É V Z A H R A N I Č Í

TEXAS, USA. První Moravané přišli do Fayette County v roce 1856 z Moravy. Sídla Moravanů jsou La Grange, Fayetteville, West, kde má 80 % obyvatel moravské kořeny a kde se říká, že je to metropole Moravanů v Texasu, Shiner, Praha, Caldwell, Ennis a Hallettsville. Dnes žije v Texasu 700 000 až 1 000 000 potomků Moravanů. Moravané v Texasu mají vlastní festivaly, muzea, koláče, klobásy a na hřbitovech mají náhrobky v hanáčtině a slováčtině. Moravané v Texasu dodnes zpívají moravské písně a tančí moravské tance. Každý rok slaví Moravané v Texasu svátek Moravanů.

BANÁT, RUMUNSKO

Moravané z Drahanské vrchoviny a Boskovicka přišli v letech 1823 až 1825 jako dřevorubci na pozvání dřevařské společnosti. Moravské vesnice jsou Svatá Helena 507 Moravanů, nejstarší z roku 1824, původně evangelická, Gerník 512 Moravanů, největší moravská vesnice s vlastním obecním úřadem, Bígr 229 Moravanů, Rovensko 150 Moravanů, Eibentál 500 Moravanů a Šumice 143 Moravanů. Celkem asi 2 000 Moravanů. Moravané v Banátu dodnes mluví moravštinou z 19. století, nosí kroje a žijí jako Moravané před sto padesáti lety. Je to živé muzeum Moravanů, kde se zastavil čas. Moravané z Banátu jezdí na Moravu a Moravané z Moravy jezdí do Banátu.

CHORVATSKO A SRBSKO

Daruvar je středisko Moravanů v Chorvatsku. Končanica je jediná obec v Chorvatsku, kde Moravané tvoří většinu. Další vesnice Moravanů jsou Daruvarski Brestovac a Zdence. V Srbsku žijí Moravané ve Velikém Selu, Kruščici, Gáji a Velikém Središti, asi 2 000 Moravanů v jižním Banátu. Moravané v Chorvatsku a Srbsku mají vlastní školy a spolky Moravanů.

MORAVANÉ Z JEDNOTY BRATRSKÉ

Moravané z Jednoty bratrské odešli po pronásledování do světa a založili světovou Moravskou církev. Bethlehem v Pensylvánii založeno Moravany v roce 1741, dodnes Moravian University, Winston-Salem v Severní Karolíně založeno Moravany v roce 1766, Herrnhut v Německu, Christiansfeld v Dánsku a Gracehill v Irsku, moravské osady UNESCO. Tito Moravané založili misie v Grónsku, Africe a Karibiku a slovo Moravian zná celý svět. Jsou to Moravané, kteří proslavili jméno Moravanů po celém světě.

DALŠÍ ZEMĚ MORAVANŮ

Na Slovensku žije 1 098 Moravanů, jsou uznáni jako menšina. Další Moravané žijí v Paraguay, Argentině, Kanadě a Austrálii. Všude kde jsou Moravané, drží se spolu a zpívají moravské písně.

S L E Z A N É V Z A H R A N I Č Í

POLSKO

V Polsku žije dvacetkrát víc Slezanů než v České republice. V roce 2002 se hlásilo 173 tisíc Slezanů, v roce 2011 847 tisíc Slezanů a v roce 2021 596 tisíc Slezanů. Ve Slezském vojvodství je 15,59 % Slezanů. V okrese Rybnik je 41,5 % Slezanů a v Katovicích 24,4 % Slezanů. Slezané v Polsku mluví slezštinou, kterou mluví 529 tisíc Slezanů. Slezané v Polsku bojují za uznání slezštiny jako jazyka a za uznání Slezanů jako národa. Slezané v Polsku mají vlastní vlajku, vlastní hymnu a vlastní hrdost.

NĚMECKO

Po roce 1945 odešly z území dnešní České republiky a z Horního Slezska miliony Slezanů do Německa. Slezané žijí hlavně v Bavorsku a Severním Porýní-Vestfálsku. Spolek Slezanů Landsmannschaft Schlesien sídlí v Mnichově. Slezané z Opavska, Krnovska a Bruntálska žijí dodnes v okolí Norimberku a Mnichova a scházejí se jako Slezané, zpívají slezské písně a drží slezskou tradici.

TEXAS, USA

Slezané ze Slezska založili Panna Maria v Karnes County v Texasu na Štědrý den 1854. Přišlo sto rodin Slezanů z Płużnica Wielka, Strzelce Opolskie a Toszek. Je to nejstarší trvalá slezská osada v Americe. Slezané postavili kostel Neposkvrněného početí, nejstarší slezský kostel v USA. Slezané se rozšířili do Cestohowa, Yorktownu, Bandery a Heleny. Dodnes mluví texaskou slezštinou, která je téměř stejná jako řeč Slezanů na Hlučínsku. V Panna Maria dnes stojí muzeum, kde jsou uloženy památky Slezanů, a každý rok se tam scházejí Slezané z celého Texasu.

MORAVANÉ A SLEZANÉ STÁLE ŽIJÍ 

Moravané a Slezané jsou staré národy s více než tisíciletou historií. Moravané mají Velkou Moravu, mají krále Svatopluka, mají moravskou orlici, která letí už tisíc let, mají víno, mají písně, mají nářečí, mají srdce, které bije pro Moravu. Slezané mají své knížectví, mají svou řeč po našimu, mají svou houževnatost Prajzáků, mají svou hrdost, mají své doly, své pole, své hranice, které přežily všechny říše.

I když se počet Moravanů a Slezanů ve sčítáních mění, Moravané a Slezané nezmizeli a nezmizí. Naopak, mladí Moravané se znovu hlásí k moravství, mladí Slezané se znovu hlásí ke slezství. Na Slovácku, na Hané, na Valašsku, na Hlučínsku, ve Svaté Heleně, v Gerníku, ve Westu v Texasu i v Panna Maria žijí Moravané a Slezané dál a budou žít.

Moravané a Slezané mají budoucnost, protože mají kořeny hluboké jako studny na Slovácku a pevné jako břidlice na Hlučínsku. Dokud budou v Hostějově, v Darkovicích, ve Svaté Heleně, v Gerníku, ve Westu a v Rybniku lidé, kteří řeknou já jsem Moravan, já jsem Slezan, já jsem Moravanka, já jsem Slezanka, bude moravský a slezský národ žít.

Moravský národ žije, protože žijí Moravané. Slezský národ žije, protože žijí Slezané. Moravská a slezská řeč, píseň a vlajka nepatří do muzea, patří do života. Každé dítě, které se narodí jako Moravan a Slezan, každé dítě, které se naučí moravskou a slezskou píseň, je nadějí, že moravský a slezský národ bude žít věčně. Morava a Slezsko nejsou jen země na mapě České republiky, Morava a Slezsko jsou v srdcích Moravanů a Slezanů, a dokud bijí srdce Moravanů a Slezanů, bude žít i moravský a slezský národ.

© 2026-7/30  V M S