VLASTENCI MORAVY A SLEZSKA

Slezsko jako jednotný stát zaniklo už ve středověku, ale jeho symbol přežil všechna dělení, války, vysídlení i změny hranic. Tím symbolem je slezská orlice. Nejstarší podoba - černá orlice se stříbrnou sponou zvanou perizonium, zakončenou jetelovými trojlístky a s křížkem uprostřed, na zlatém poli - je doložena na náhrobku knížete Jindřicha II. Pobožného ve Vratislavi, který padl v bitvě u Lehnice roku 1241. Orlici převzali slezští Piastovci a od nich ji po roce 1335, kdy se slezská knížectví stala lény Koruny české, převzal český král Jan Lucemburský. Od roku 1348 je černá slezská orlice jednou ze zemí Koruny české a proto je dodnes ve velkém státním znaku České republiky.

Z barev tohoto jediného znaku pak vznikly tři různé vlajky. Každá patří jinému státu, kde dnes historické Slezsko leží. Každá má jinou historii, ale stejný kořen.

1. ŽLUTO-ČERNÁ – SLEZSKO V ČESKÉ REPUBLICE

Historie této vlajky začíná rokem 1742. Po prohraných slezských válkách ztratila Marie Terezie téměř celé Slezsko ve prospěch Pruska. Rakousku zůstalo jen Opavské knížectví, Krnovsko, Bruntálsko, malá část Hlubčicka a jižní část Těšínska. Z tohoto zbytku vzniklo Rakouské Slezsko se sídlem v Opavě. Právě toto malé Slezsko si ponechalo původní zemský znak - černou korunovanou orlici se stříbrnou sponou na zlatém štítě. Podle pravidel heraldiky se zemské barvy tvoří z barev znaku. Ze zlata a černé vznikla bikolóra žlutá nahoře, černá dole. Byla úřední zemskou vlajkou Rakouského Slezska od poloviny 19. století až do zániku Rakouska-Uherska v roce 1918.

V meziválečném Československu byla země Slezská obnovena v roce 1920, ale už v roce 1928 byla sloučena s Moravou do země Moravskoslezské se sídlem v Brně. Tím Slezané přišli o své hlavní město Opavu. Přesto symbol přežil.

Dnešní používání v České republice je velmi silné, i když už Slezsko není úřední jednotkou. Žluto-černá vlajka je zemskou vlajkou, kterou vyvěšují města Opava, Krnov, Bruntál, Bohumín, Havířov, Frýdek-Místek a Český Těšín při Slezských dnech, při výročí města a při návštěvách z Polska. Moravskoslezský kraj má ve svém znaku černou slezskou orlici v prvním poli a v druhém poli moravskou šachovanou orlici, aby zdůraznil, že je krajem moravsko-slezským. Slezské zemské muzeum v Opavě, nejstarší muzeum v České republice, Slezská univerzita v Opavě, Slezské divadlo a Matice slezská používají černou orlici jako své logo. V posledních letech ji vyvěšují i soukromé osoby na rodinných domech na Opavsku a Hlučínsku jako výraz slezské identity. Při sčítání lidu v roce 2021 se v České republice k slezské národnosti přihlásilo přes 31 tisíc lidí.

2. ŽLUTO-MODRÁ – SLEZSKO V POLSKU

Horní Slezsko se od Dolního oddělilo už ve 13. století. Zatímco dolnoslezští Piastovci používali černou orlici na zlatě, hornoslezští Piastovci v Opolí a v Těšíně zvolili opačnou kombinaci - zlatou orlici v modrém poli. Je doložena na pečeti knížete Kazimíra Opolského z roku 1222 a v erbovníku Codex Bergshammar z let 1430-1436 je zlatá korunovaná orlice v modrém poli označena jako znak Opolského knížectví. Proto zemské barvy Horního Slezska vznikly jako žlutá nahoře a modrá dole.

Tato bikolóra se stala v roce 1919 úřední vlajkou pruské Provincie Horní Slezsko se sídlem v Opolí a po rozdělení Horního Slezska v roce 1921 po plebiscitu se stala symbolem polské části Horního Slezska.

Dnes je to nejviditelnější a nejpoužívanější slezská vlajka vůbec. Opolské vojvodství ji má od roku 2004 jako oficiální vlajku - žlutý list s modrým pruhem dole a s uprostřed umístěnou zlatou orlicí. Slezské vojvodství v Katovicích má oficiální vlajku modrá-žlutá-modrá, ale na kulturních akcích se běžně používá i lidová žluto-modrá s orlicí. Města Katovice, Gliwice, Tychy, Rybnik, Ratiboř a polský Těšín ji vyvěšují vedle polské vlajky.

Dne 15. července se v Polsku slaví Den slezské vlajky. Největším nositelem je Ruch Autonomii Śląska, který ji považuje za národní vlajku Slezanů. Při sčítání lidu v roce 2021 se v Polsku ke slezské národnosti přihlásilo 585 tisíc lidí, což je největší menšina v Polsku. Vlajka je vidět na fotbalových stadionech - GKS Katowice, Ruch Chorzów, Górnik Zabrze - na etiketách pivovarů v Těšíně a Hlivicích a na krojích folklorních souborů.

3. BÍLO-ŽLUTÁ – SLEZSKO V NĚMECKU

Třetí vlajka vznikla v Prusku. Pruská Provincie Slezsko vytvořená v roce 1815 se sídlem ve Vratislavi potřebovala civilní vlajku pro obchodní lodě a úřady. V Prusku se zemské barvy často tvořily z kovů znaku - ze stříbra a zlata, tedy z bílé a žluté. Proto vznikla bikolóra bílá nahoře, žlutá dole, která platila jako civilní vlajka Provincie Slezsko až do jejího rozdělení na Dolní a Horní Slezsko v roce 1919.

Po druhé světové válce v roce 1945 bylo z historického Slezska vysídleno asi 3 miliony německých Slezanů. Odešli do Bavorska, Hesenska, Severního Porýní-Vestfálska a Dolního Saska. Vzali si s sebou bílo-žlutou vlajku jako vzpomínku na domov.

Dnes leží Slezsko v Německu už jen v Horní Lužici v Sasku, v okresech Görlitz a Bautzen. Tato část se nazývá Hornolužicko-slezská a má status slezské menšiny v Sasku. Hlavní používání bílo-žluté je ale mezi krajany. Landsmannschaft Schlesien se sídlem v Königswinteru a Dokumentationszentrum v Görlitz pořádá každé dva roky Schlesien-Treffen s 15 až 20 tisíci účastníky, kde je bílo-žlutá hlavní vlajkou vedle německé a saské. Je trvale vyvěšena na Slezském muzeu v Görlitz - Schlesisches Museum zu Görlitz, na radnici v Görlitz, kde je napsáno dvojjazyčně Görlitz/Zgorzelec, a na mnoha hřbitovech vyhnanců. V německých obchodech s vlajkami se prodává jako Schlesien Fahne právě bílo-žlutá.

4. HISTORICKÉ, KULTURNÍ A NÁRODNOSTNÍ PROPOJENÍ A SOUDRŽNOST VŠECH SLEZANŮ NAPŘÍČ HRANICEMI TŘÍ STÁTŮ A JEJICH SPOLEČNÝ OSUD S MORAVOU

A) SPOJENÍ SLEZANŮ NAPŘÍČ HRANICEMI TŘÍ STÁTŮ

Přestože Slezsko leží už 300 let ve třech různých státech, Slezané si zachovali hlubokou soudržnost, která v posledních deseti letech strmě stoupá.

Historické propojení: Všichni Slezané odvozují svůj původ od stejných Piastovců. V Opavě, v Těšíně i v Opolí vládli bratři a bratranci ze stejné dynastie. Dodnes mají Slezané v České republice, Polsku i Německu stejná příjmení - Pokorny, Winkler, Baron, Szyja, Holek, Kolarczyk - a když si nechají udělat DNA testy, zjišťují, že jejich předkové se stěhovali mezi Krnovem, Ratiboří a Görlitz po staletí. Na hraničních hřbitovech v Českém Těšíně a v Těšíně v Polsku leží vedle sebe Češi, Poláci i Němci se stejnými slezskými jmény. Projekt Slezské matriky online propojuje archivy v Opavě, Katovicích a Görlitz a mladí lidé zjišťují, že jejich prababička z Bruntálu je sestřenice prababičky z Opolí.

Kulturní propojení: Kulturně jsou si Slezané mnohem bližší než se svými většinovými národy. Jazykově slezština, po naszymu, slezský dialekt a Schläsisch jsou si vzájemně srozumitelné. Slova jako banik, fajront, gruba, szolka, šichta uslyšíš v Ostravě, Katovicích i mezi starými Slezany v Bavorsku. Kuchyně - Slezské nebe, rolády, bramborové knedlíky, makůvky, kołocz, karminadle - je stejná v restauraci v Opavě, v Ratiboři i v Görlitz. Hornické tradice - Barborka 4. prosince, skok přes kůži - se slaví stejně v Ostravě, v Zabrze i u horníků v Porúří, kteří odešli z Horního Slezska. Pověsti o Slezské orlici, o Ondrášovi z Lysé hory, o Pradědovi se vyprávějí na všech třech stranách hranice.

Národnostní soudržnost: V roce 2022 vznikla iniciativa Slezská rada - Rada Śląska - Schlesischer Rat, která má zástupce z České republiky, Polska i Německa. Pořádají společné konference, společné petice Evropskému parlamentu za uznání Slezanů jako přeshraniční menšiny a společné cesty na poutní místa ve Vartě a na Svaté Hoře. Mladí Slezané z Opavy jezdí na praxi do Opolí, mladí z Opolí do Görlitz a mladí z Görlitz do Opavy. Vznikají přeshraniční manželství, kde mají na svatbě všechny tři vlajky jako symbol, že jejich láska spojuje rozdělené Slezsko.

B) SPOLEČNÝ OSUD S MORAVOU A MORAVANY

Morava i České Slezsko byly od roku 1348 země Koruny české. Měly vlastní zemské sněmy, zemské prezidenty, zemské znaky a vlajky. Morava měla žluto-červenou bikolóru s šachovanou orlicí, Slezsko žluto-černou s černou orlicí. Vedle Čech to byly dvě rovnoprávné země. Obě přišly o samosprávu ve stejný den - 1. prosince 1928 zákonem o organizaci politické správy byla zrušena země Moravská i země Slezská a vznikla země Moravskoslezská se sídlem v Brně. Pro Moravany i Slezany to byla rána - Slezané přišli o Opavu jako hlavní město, Moravané přišli o samostatnost. Druhá rána přišla 1. ledna 1949. Komunisté zrušili zemské zřízení úplně a rozdělili republiku na kraje. Morava byla rozsekána na 6 krajů, Slezsko rozděleno mezi Ostravský a Olomoucký kraj. Od té doby dodnes Morava ani Slezsko neexistují jako úřední celky. Moravané a Slezané tak sdílejí 75 let stejného osudu - byli vymazáni z mapy, i když jejich znaky zůstaly ve státním znaku České republiky.

V letech 1948-1989 bylo zakázáno se hlásit k moravské i slezské národnosti. Při sčítání v roce 1991 se poprvé mohlo přihlásit 1,3 milionu lidí k moravské národnosti a 45 tisíc ke slezské.

Právě kvůli stejnému osudu dnes dochází k vědomému spojení. Moravská národní obec, Moravský zemský kongres, Spolek Moravská vlajka, Matice slezská, Slezská matice, spolek Moravská a slezská pouta a iniciativa Moravané a Slezané společně podepsaly v letech 2022-2023 memorandum o vzájemné spolupráci. Jejich heslo zní: Morava a Slezsko - dvě země, jeden osud.

Na Dnech Moravy v Brně na Moravském náměstí vlaje vedle moravské žluto-červené a žluto-červeno-modré i slezská žluto-černá. Na Dnech Slezska v Opavě a na Slezských dnech v Krnově naopak vlaje vedle slezské žluto-černé i moravská vlajka. Na festivalech jako Moravsko-slezský sněm v Brně 2023, Festival Moravy a Slezska v Olomouci 2024 a na akcích Euroregionu Silesia v Opavě a Ratiboři uvidíš všechny čtyři vlajky pohromadě: žluto-červenou moravskou, žluto-černou z České republiky, žluto-modrou z Polska a bílo-žlutou z Německa.

Moravští aktivisté z Brna, Znojma a Olomouce jezdí podporovat vyvěšování slezské vlajky v Opavě, Krnově a Bruntále. Slezští aktivisté z Opavy, Krnova a Českého Těšína jezdí naopak podporovat vyvěšování moravské vlajky v Brně, Olomouci a Kyjově. Na sociálních sítích si vzájemně sdílejí petice za výuku moravských a slezských dějin na školách, za obnovu zemského zřízení a za uznání moravské a slezské identity jako rovnoprávné.

ZDROJE INFORMACÍ

 1. Slezské zemské muzeum v Opavě - stálá expozice Slezsko, publikace k dějinám Rakouského Slezska a zemským symbolům 2. Český statistický úřad - výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2021, národnost slezská a moravská 3. Główny Urząd Statystyczny Polsko - výsledky Narodowy Spis Powszechny 2021, národnost śląska 4. Zákon č. 125/1927 Sb. o organisaci politické správy - zrušení země Moravské a země Slezské k 1. prosinci 1928 5. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. o územní organisaci okresů - zrušení zemského zřízení k 1. lednu 1949 6. Schlesisches Museum zu Görlitz - sbírky k historii Slezska a vlajkám, Landsmannschaft Schlesien 7. Codex Bergshammar 1430-1436 a erbovník Gelre - vyobrazení zlaté orlice v modrém poli jako znaku Opolského knížectví 8. Pečeť knížete Kazimíra I. Opolského z roku 1222 a náhrobek Jindřicha II. Pobožného ve Vratislavi z roku 1241 - nejstarší doklady slezské orlice 9. Moravská národní obec, Moravský zemský kongres, Matice slezská - memoranda o spolupráci Moravy a Slezska 2022-2023, Euroregion Silesia 10. Vexilologie.cz a Flags of the World - vexilologické popisy vlajek Opolského vojvodství, Slezského vojvodství a Provincie Slezsko.

© 2026-8/19  V M S