Proč musí Moravané a Slezané táhnout za jeden provaz
Morava a Slezsko
Dvě historické země, které po staletí tvořily jeden kulturní, hospodářský i správní celek. Dnes jsou rozdělené do krajů, jejich hlas je v Praze slabý a jejich svébytnost se pomalu vytrácí z učebnic i veřejného prostoru. Obnova moravské a slezské emancipace proto nemůže být dílem jednotlivců. Vyžaduje společný postup obou národů.
Společná historie je společná síla
Od dob Velké Moravy přes Markrabství moravské až po Zemi Moravskoslezskou existovaly Morava a Slezsko v těsném svazku. 120 let společné zemské správy mezi lety 1782–1850 a 1928–1948 není náhoda. Bylo to uznání, že tyto země patří k sobě – geograficky, ekonomicky i lidsky.
Rozdělení na kraje v roce 1949 a následné zrušení zemského zřízení vzalo Moravanům a Slezanům nástroj, jak spravovat vlastní věci.
Daňové výnosy odtékají do centra, strategická rozhodnutí se dělají bez ohledu na potřeby Brna, Olomouce, Ostravy či Opavy. Dokud bude každý region bojovat sám, zůstane přehlasován.
Národní a kulturní identita mizí bez ochrany
V 19. století byla moravská národnost samozřejmostí. Lidé se k ní hlásili přirozeně, dokud je obavy z germanizace nedonutily hledat oporu v širším českém národě. Podobně ve Slezsku se prolínaly identity moravská, polská a německá. Výsledek? Při sčítání 2011 se k moravské národnosti přihlásilo přes 500 tisíc lidí, ke slezské 12 tisíc. Ale bez politické a kulturní autonomie nemá národnostní přihlášení praktický dopad.
Jazyk, folklór, historická paměť – to vše potřebuje instituce. Moravské a slezské muzeum, divadlo, školství s regionálními osnovami, média. Dnes jsou tyto instituce řízené centrálně a jejich rozpočet závisí na vůli Prahy. Spojení sil znamená společný tlak na obnovu zemských institucí, které budou identitu chránit a rozvíjet.
Autonomie není separatismus, ale odpovědnost
Požadavek na obnovu autonomie Moravy a Slezska vychází z historického státního práva. Moravské markrabství existovalo do roku 1918 jako svébytná země Koruny české. I za první republiky zůstala Morava zemí s vlastním zemským prezidentem. Teprve poválečné uspořádání zlikvidovalo zemské zřízení.
Autonomie znamená právo rozhodovat o regionálních daních, dopravě, vysokém školství, památkové péči a kultuře. Znamená vlastní zemský sněm, který by hájil zájmy 4 milionů obyvatel Moravy a Slezska.
V Evropě fungují autonomní regiony běžně
– Bavorsko, Katalánsko, Jižní Tyrolsko. Proč by nemohla Morava a Slezsko?
© 2026-5/28 V M S
