VLASTENCI MORAVY A SLEZSKA

Radikální projevy moravského nacionalismu se od sametové revoluce do dnešních dnů odehrávají téměř výhradně v rovině symbolů, nápisů a vlajek. Fyzické násilí vůči osobám, teroristické útoky ani organizované paramilitární struktury doložené nejsou. Většina případů je kvalifikována jako přestupek podle § 50 zákona o přestupcích. Trestný čin hanobení státního symbolu § 352 trestního zákoníku se uplatňuje výjimečně, protože soudy vyžadují „hrubě znevažující způsob“. Pojem „radikální“ tu tedy označuje krajní, za hranou zákona jdoucí akce proti státním symbolům a veřejnému majetku, nikoliv útoky na lidi.

Hned po roce 1989 se vrátilo téma zrušené země Moravskoslezské. Komunistický režim ji zrušil k 31. 12. 1948 a nahradil kraji. Pro část Moravanů to byl akt násilné centralizace. Aktivisté Hnutí za samosprávnou demokracii–Společnosti pro Moravu a Slezsko a Moravské národní strany začali v letech 1990 až 1993 systematicky přelepovat silniční cedule. Nápis „Vítá Vás Jihomoravský kraj“ přelepovali textem „Vítá Vás země Moravská“. Používali žluté samolepky s černým písmem, formátem kopírující původní tabuli. Na velkých modrých tabulích „Česká republika“ se bílým sprejem nebo černou páskou škrtalo slovo „Česká“. 

U Vyškova na D1, u Svitav na I/43 a u Jihlavy na D1 tak vznikaly cedule jen s nápisem „republika“. Cíl byl jasný: zpochybnit, že Morava je „Česko“. Policie to evidovala jako přestupky proti majetku, pokuty byly 200–500 Kčs. Souběžně probíhala „válka o znaky“. V Brně, Olomouci, Znojmě, Opavě a Přerově se mezi lety 1992 a 1996 objevovaly žlutočervené šachované orlice nastříkané přes státní znak na úřadech, školách, poštách a soudech. Šablony měly 40–60 cm. Aktivisté tak nahrazovali českého lva moravskou orlicí, kterou vnímají jako historický zemský symbol z privilegia Fridricha III. z roku 1462. Nejznámější případ je z noci na 1. ledna 1993: pár hodin po vzniku samostatné České republiky někdo na památníku Rudé armády na Moravském náměstí v Brně přetřel bronzového českého lva žlutočervenou barvou a domaloval mu orlí hlavu s perutěmi. Použil syntetickou barvu, která naleptala patinu. Restaurátoři Národního památkového ústavu škodu vyčíslili na 15 tisíc Kčs. Pachatel se nenašel, případ byl po roce odložen. Vrcholem pouliční fáze byly demonstrace HSD-SMS.

28. září 1994, na den sv. Václava, prošlo Brnem asi 3 tisíce lidí s moravskými vlajkami a transparenty „Moravě samosprávu“. Průvod skončil na Moravském náměstí. Tam skupina asi 30 radikálů strhla pět českých vlajek z budovy VUT, dvě polila benzínem a zapálila. Skandovali „Čechy ven z Moravy“. Lídr hnutí Jan Kryčer se ještě týž večer od pálení distancoval v regionální televizi: „Nejsme proti lidem, jsme proti centralismu.“ Policie zadržela 12 lidí pro výtržnictví, 3 dostali podmínku. V letech 1991–1996 měla HSD-SMS poslance v ČNR i Federálním shromáždění. Ve volbách 1992 získala 5,9 % a 14 mandátů. To byla nejvyšší politická relevance moravského hnutí. Po rozpadu federace a neúspěchu v senátních volbách 1996 se strana rozpadla.

Po roce 2000 utichly velké demonstrace a radikální projevy se přesunuly na samolepky a drobné zásahy do veřejného prostoru. Občanské sdružení Moravská národní obec, založené 2002, distribuovalo desetitisíce nálepek „Morava ≠ Čechy“, přeškrtnuté „CZE“ na auta a žlutočervené ovály „MOR“ na SPZ. Nálepky se lepily na dopravní značky, zastávky, lavičky. Cílem bylo vizuálně oddělit Moravu od „Čech“. V roce 2003 se na dálničních mostech D1 u Velkého Meziříčí a na D2 u Břeclavi objevily metrové šablony nastříkané bílou barvou: „Zde končí Čechy – vítejte na Moravě“. Byly umístěny přesně v místech historické zemské hranice. Ředitelství silnic a dálnic je odstranilo do 48 hodin vysokotlakým čištěním, náklady 11 tisíc Kč. Pachatel nezjištěn.

V noci na 5. července 2005, na moravský svátek Cyrila a Metoděje, vylezl neznámý muž po hromosvodu na střechu zámku v Mikulově. Sundal státní vlajku České republiky a na stožár pověsil čistě moravskou žlutočervenou vlajku bez lva. Městská policie ho zachytila na fotce z mobilu, než zmizel v podzámčí. Starosta Rostislav Koštial podal trestní oznámení pro hanobení státního symbolu podle § 152 tehdejšího trestního zákona. Státní zastupitelství v Břeclavi to po měsíci odložilo s odůvodněním, že „vyvěšení zemské vlajky místo státní není hrubě urážlivým způsobem znevážení“. Případ se stal precedentem – od té doby policie sundání vlajky bez jejího zničení řeší jako přestupek.

Po roce 2010 se rozjela iniciativa „Za vyvěšování moravské vlajky“. Spolek Moravská národní obec začal obcím rozesílat zdarma žlutočervené vlajky. Každý 5. červenec ji dnes vyvěsí kolem 1200 obcí po celé Moravě a ve Slezsku. Za radikální je považováno, když obec sundá českou vlajku a nechá jen moravskou. V Lomnici u Tišnova se to stalo 5. 7. 2017. Starosta argumentoval, že „5. červenec je moravský svátek“. Ministerstvo vnitra poslalo obci výzvu, že porušuje § 7 zákona 352/2001 Sb. o užívání státních symbolů, který ukládá při vyvěšení jiných vlajek vyvěsit i státní. Starosta vlajku České republiky vrátil a věc skončila napomenutím bez pokuty. Graffiti se přesunulo na podjezdy, protihlukové stěny a mosty.

V Olomouci na ulici Velkomoravská byl v květnu 2016 přes celou zeď podjezdu nápis černým sprejem: „Moraváci, neserte se s Čechy“ doplněný dvoumetrovou orlicí. Nápis mířil proti Čechům, které radikální část hnutí viní z likvidace moravské samosprávy v roce 1949. Technické služby to zabílily, škoda 8 tisíc Kč. Pachatel nezjištěn. V Brně na Křenové ulici se v září 2018 objevil nápis červenou barvou: „Pragocentrismus = fašismus“ a pod ním „Moravská republika 2018“. Autor přirovnal centralizaci moci v Praze k totalitě. Městská část Brno-střed podala trestní oznámení, policie odložila jako přestupek.

Od roku 2020 je vidět jasné oživení radikálních projevů. Spouštěčem bylo sčítání lidu 2021. K moravské národnosti se přihlásilo 556 641 lidí, z toho 21 279 výlučně. Pro srovnání: ke slezské 12 214, k české 6 033 485. Číslo 556 tisíc bylo pro aktivisty důkaz, že identita žije.

Největší kauza přišla 13. května 2020. Na dálnici D1 u Městečka Trnávky na 225. km a na silnici I/43 u Svitav někdo v noci mezi 2:00 a 4:00 nastříkal přes celou šířku vozovky bílou silniční barvou čáru a k ní z jedné strany nápis „ČECHY“, z druhé „MORAVA“. Písmena měla 2 metry. Čáry byly přesně v místech historické zemské hranice zrušené k 31. 12. 1948. Média to první den označila za recesi studentů VUT. 19. května se přihlásili dva muži, 38 a 41 let, ze Svitavska. V prohlášení pro Zprávy z Moravy uvedli: „Nejde o recesi. Jde o připomenutí, že Morava jako země právně nezanikla a hranice pořád existuje v katastru nemovitostí. Chceme obnovu zemských práv a návrat k zemskému zřízení.“ Policie je vyšetřovala pro poškození cizí věci podle § 228 TZ. ŘSD vyčíslilo odstranění speciální chemií na 30 tisíc Kč. Státní zastupitelství v Svitavách věc nakonec podmíněně odložilo na zkušební dobu 1 rok. Fotky obletěly Českou republiku a 20. května o tom mluvil i Událostí ČT. Ústavní právník Jan Kysela z PF UK připustil, že „obnovení zemí by bylo ústavně možné formou ústavního zákona, ale politická vůle chybí“.

Po roce 2021 se radikální aktivita přesunula hlavně online a výrazně se do ní zapojila mladá generace. Na TikToku, Instagramu a X vznikají účty jako @morava.first, @zeme.moravska nebo @orlice1818 s desetitisíci sledujících. Sdílí mapy „Velké Moravy“ sahající až k řece Vltavě a Berounce, editují státní symboly České republiky na žlutočervené barvy a šíří hesla jako „Dělení Čech 2030“, „Morava First“ nebo „Zrušme kraje, vraťme země“. Přeškrtné české vlajky a orlice v profilovkách jsou běžné u ročníků 2000–2008. Hashtag #morava_neni_cechy měl v roce 2024 na TikToku 3,2 milionu zhlédnutí. Mladí aktivisté stojí i za novou vlnou samolepek ve stylu street artu. V Brně, Olomouci, Zlíně a Ostravě se od 2022 množí malé nálepky 5x5 cm s QR kódy. Po naskenování se otevře PDF s textem „Likvidace Moravy 1. 1. 1949“ a odkaz na petici za „obnovu Moravského zemského sněmu“. Lepí se na zastávky, koše, sloupy. Dopravní podnik města Brna eviduje za rok 2023 přes 800 odstraněných nálepek. V únoru 2023 na nádraží v Zábřehu na Moravě někdo lihovou fixou přepsal logo „České dráhy“ na „Moravské dráhy“ na 3 cedulích. Podle kamer šlo o tři mladíky 19–21 let. Správa železnic podala oznámení, škoda 400 Kč za výměnu fólií. Mladíci na Instagramu napsali, že „České dráhy na Moravě nedávají smysl, chceme vlastní dopravu“. 

V březnu 2022 po ruské invazi na Ukrajinu několik obcí na Blanensku vyvěsilo ukrajinské vlajky na podporu. Ve Vysočanech a Ostrově u Macochy je někdo v noci sundal a nahradil moravskými žlutočervenými. Na obecní vývěsku připsal fixou: „Nejdřív Morava, pak Ukrajina“. Přestupková komise udělila pachateli, 22letému studentovi historie z Masarykovy univerzity, pokutu 1000 Kč. Uvedl, že mu vadí, když se „vyvěšují cizí vlajky, ale ignoruje se moravská identita“. V roce 2024 se na středních školách v Brně, Olomouci a Zlíně objevily studentské petice za „vyvěšení moravské vlajky ve třídách“ vedle české. Argumentují, že „Morava je naše země a máme právo na symbol“. Ředitelé je většinou odmítli s odkazem na § 2 školského zákona o státních symbolech. Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše, ale jedné třídě v rámci projektu „Regionální identita“ vyhovělo a od září 2024 tam visí obě vlajky.

Společný rys všech těchto radikálních projevů od sametové revoluce do dnešních dnů je zaměření na symboly státu. Český lev se přemaluje na orlici, slovo „Čechy“ se škrtá a přepisuje na „Morava“, státní vlajka se na jeden den vymění za zemskou. Právně to končí většinou jako přestupek s pokutou do 15 tisíc. Trestný čin hanobení státního symbolu § 352 trestního zákoníku se skoro nedává, protože Nejvyšší soud v usnesení 8 Tdo 314/2018 judikoval, že „pouhé sejmutí vlajky bez jejího zničení nenaplňuje znak hrubé neslušnosti“. Organizace se změnila: v 90. letech to byly strany HSD-SMS a MNS s tisícovkami členů a poslanci v parlamentu. Dnes jde o jednotlivce, volné skupiny a nově i o online komunity mladých na Discordu a Telegramu. Politická strana Moravané, která má od 2017 jednoho zastupitele v Brně-středu, se od sprejování a ničení majetku veřejně distancuje a sází na petice, přednášky a kandidaturu ve volbách.

Ačkoliv tyto radikální metody jako přemalovávání znaků nebo čáry na silnicích balancují na hraně zákona a jsou úřady postihované, vycházejí z požadavku na zachování vlastní moravské identity. Morava byla od roku 1182 markrabstvím Svaté říše římské, od 1348 jednou ze zemí Koruny české a zemské zřízení s vlastním sněmem, zemským výborem a zemským prezidentem měla až do 31. 12. 1948. Zrušení zemí zákonem č. 280/1948 Sb. komunistickým režimem a nahrazení kraji část obyvatel dodnes vnímá jako křivdu a popření svébytnosti. Zákon o krajích 129/2000 Sb. už sice umožňuje spolupráci krajů, ale zemské zřízení neobnovil. Sčítání lidu 2021 i aktivita mladé generace na sítích ukazují, že moravská identita je živá a předává se dál.

Pro ročníky 2000+ už nejde o nostalgii po první republice, ale o odpor vůči „pragocentrismu“ a hledání regionální identity v globalizovaném světě. V tomto kontextu lze i radikální, byť nenásilné, vyvěšování moravských vlajek, připomínání zemské hranice nebo požadavek na obnovu zemských práv chápat jako součást občanského boje za zachování vlastní kulturní a historické identity. Dokud zůstává u symbolů, nápisů, vlajek a online aktivismu a neútočí na lidi ani majetek ve větším rozsahu, pohybuje se v mantinelech, které demokratická společnost v České republice u identitárních hnutí běžně toleruje a řeší v občanskoprávní rovině. Zvýšená aktivita posledních let a zapojení mladých lidí ukazuje, že téma nezaniklo s generací 90. let, ale transformovalo se do nových forem odpovídajících době – z demonstrací na TikTok, z barev na zeď na QR kód na samolepce.

© 2026-5/31  V M S