VLASTENCI MORAVY A SLEZSKA

 FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 

na 

28. společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů dne 9. května 1990 přijalo toto usnesení:

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní republiky považuje zrušení 

země moravsko-slezské od 1. ledna 1949 v rámci nového územně správního 

uspořádání za akt nespravedlivý a poplatný totalitní byrokraticko-centralistické praxi, 

za krok, který byl v rozporu s principy demokracie a samosprávy, a který tak 

podstatně přispěl k deformovanému vývoji československé společnosti.

Vyslovuje proto pevné přesvědčení, že ústavní uspořádání republiky, 

které vzejde z jednání svobodně zvolených zákonodárných sborů, 

tuto nespravedlnost napraví.

 36 LET NESPLNĚNÝ SLIB Z ROKU 1990

Usnesení Federálního shromáždění ČSFR č. 212 z 9. května 1990, přijaté v době prezidentství Václava Havla, zůstává po 36 letech nenaplněno.

CO BYLO SLÍBENO  

Federální shromáždění v květnu 1990 označilo zrušení země moravsko-slezské v roce 1949 za „akt nespravedlivý“ a v rozporu s demokracií. Vyslovilo „pevné přesvědčení“, že nové ústavní uspořádání tuto nespravedlnost napraví. Pro nás Moravany a Slezany to byl jasný a veřejný závazek demokratického státu: křivda totality bude odčiněna.

CO SE STALO ZA 36 LET  

Od roku 1990 se vystřídalo několik vlád i parlamentů. Místo nápravy ale přišel opak. Ústava ČR z roku 1992 zakotvila kraje a možnost „zemí“ ponechala jen na papíře. Zákon z roku 1997 pak definitivně rozbil historickou Moravu a Slezsko do pěti krajů. Země moravsko-slezská obnovena nebyla. Žádný parlament za 36 let nepřijal zákon, který by nespravedlnost z roku 1949 napravil.

POHLED PO 36 LETECH  

Z pohledu nás Moravanů a Slezanů jde o 36 let nesplněný slib porevolučních politiků. A co hůř – jde o slib, který dal stát v době největší naděje a důvěry po pádu komunismu. Stát tehdy sám uznal, že nám bylo ukřivděno. Sám slíbil nápravu. A pak své slovo porušil.

Ústavní a zákonné řešení z let 1992 a 1997 nešlo jen „jinou cestou“. Šlo cestou, která nespravedlnost z roku 1949 fakticky potvrdila a zabetonovala. Komunistické rozbití Moravy a Slezska zůstalo v plat

nosti dodnes.

 Právně vzato usnesení č. 212 nebylo zákonem. Politicky a morálně ale představovalo závazek, který dal demokratický stát svým občanům. Tento závazek byl po 36 let ignorován. Slib nápravy z revoluční doby tak zůstává otevřeným dluhem. Dluhem, který my Moravané a Slezané nepřestaneme připomínat, dokud nebude splacen.

© 2026-6/15 V M S